Tak jsem konečně něco přidala.
Příjezd
Lucie už byla u Potterových pár dní. Věděla toho již mnoho o kouzlech a celém kouzelném světě. Mezi zdejšími dětmi si našla přátele. Bavila se tu s Martou Whiteovou, Kristýnou a Petrem Smolíkovými, Jakubem Brownem, Martinem Kamenným a Simonou Kalifornskou. Naopak tu, ale měla i nepřátele. Těmi byli Kaya Fierchová, Janet Elionová, Corny Bobek, Justýn Daley, Rolland Warvold a Catherine Castaliová.
„Lucie! Oběd.“ Zvolala Esmeralda jednoho dne. Lucie sešla dolů. Tam seděli Potterovi. Všichni začali jíst.
„Jak ses dnes měla?“
„Dobře.“ Odpověděla s úsměvem Lucka.
„Lucko, potřebujeme zítra odjet pryč. Zvládneš tu být jeden den sama?“
„Jo, zvládnu.“
Po obědě si šla Lucie udělat úkoly. Po té šla ven. Tam na ni již čekali kamarádi.
„Ahojte.“ Pozdravila je a oni udělali totéž.
„Jak ti vyšla ta matyka?“ Zeptala se hned Marta.
„Výsledek je 188,20.“ Odpověděla.
„Jak to, že to ta matyka tak jde?“ Nechápal Jakub.
„Nevím, jen s ní nemám problémy.“
Začali probírat i jiné věci (těch vás ušetřím). Avšak je přerušil známí hlas.
„Ale ale. Copak tady děláte? Neměli byste se schovávat u maminčiny sukně?“
Všichni se otočili a viděli své nenáviděné spolužáky.
„Co chcete?“ Zeptala se Simona.
„Ale nic. Jen se divíme, že takové nuly jako vy, se potloukají tady, místo aby se schovali doma a dělali něco užitečného.“ Zasmál se Rolland.
„Nevím kdo je tu nula.“ Sykl na něho Martin.
„No já určitě ne.“
„To si nějak fandíš.“
„Martine nech ho být. A pojďte odtud.“ Zastavila jejich hádku Lucka.
„Lucka má pravdu, pojďte pryč. S těmihle se tu přece nebudeme zahazovat.“ Přitakala Kristýna. A tak všichni šli.
Takto šli dny dál až do vánočních prázdnin. Tehdy měl přijet syn Esmeraldy a Davida. Lucka se na něj již těšila.
Přišel den příjezdu Jamese (syna Esmeraldy a Davida). Lucka nemohla ráno dospat a tak si začala číst. U toho moc dlouho nevydržela, tak sešla dolů do obýváku. Tak seděl David.
„Dobré ráno.“ Pozdravila ho.
„Dobré. Co, že jsi tak brzy vzhůru?“
„Nemůžu spát.“
„To jsi tak moc nervózní?“
„Jo.“
„Nemusíš být. Jé ještě jsem si teď vzpomněl, že jsme ti neřekli, že přijedou i jeho kamarádi, a že o tobě ještě James neví.“ Řekl s úsměvem, ale Lucce se to moc legrační nezdálo, málem se tam zhroutila.
„Klid Luci. Vždyť to bude v pohodě. Všichni čtyři jsou fajn.“
„To možná.“ Zamumlala Lucka tak že ji David neslyšel.
„Nechceš snídani?“ Zeptal se ji.
„Jo. Ale ty neumíš vařit tak proč mi nabízíš snídani?“
„Protože bys ji mohla udělat ty.“
„Tak to už chápu.“ Zasmála se Lucka a šla udělat snídani.
„Vidíš jak se hned směješ.“ Křikl za ní ještě David.
Po snídani jel David s Esmeraldou pro Jamese a jeho kamarády. Mezitím u nich doma zvonil zvonek. Lucka šla otevřít.
„Ahoj. Jdeš ven?“ Zeptal se ji hned Rolland. Za ním stál zbytek jejích kamarádů.
„Ahojte. Nemůžu jít ven.“
„Propato? (Pro ty co neví co to znamená je to Proč?)“ Zeptal se Jakub svým normálním způsobem.
„Protože dneska má přijet ten jejich syn a já ho chci poznat. To jsem vám snad říkala.“
„Jo říkala, ale tady Jakub má pomalé myšlení.“
„Tak dobrá my dem.“ Rozhodla Marta.
„Ahojte.“ Rozloučili se. Lucka zavřela dveře a šla do svého pokoje. Tam si vzala knížku s názvem „Magik“, lehla si na postel a začala číst.
Někdo zaklepal na dveře. Lucka se lekla. Odložila knížku.
„Dále.“ Řekla. Dveře se pomalu otevíraly. Za nimi stál nějaký chlapec. Měl černé rozcuchané vlasy a hnědé oči. Byl štíhlé, spíše svalnaté postavy. Měřil asi 170 centimetrů. Na tváři mu pohrával úsměv. Moc se podobal Davidovy.
„Ahoj. Ty jsi Lucka? Já jsem James Potter.“
Pro upřesnění je to doba Jamesova 5. ročníku, Datum asi 20.12 (Vánoční prázdniny.)
Komentáře
Přehled komentářů
To nezáleží na mě, ale na tom, kdy bude u 12.kapitoly v povídce Elizabeth Raddleová 10komentářů.
super :))))
(pasu-Hanka (pasu.wgz.cz), 19. 1. 2008 12:46)Moc hezká kapitolka a povídka taky :D Bude brzy pokráčko????
Blytonka
(Blytonka, 11. 12. 2007 19:47)Nádherná kapitolka!!! Už jsem se nemohla dočkat =D
Pasu-Hanka
(tija12, 19. 1. 2008 13:57)